"Hodně vás naučí soustředit se na cíl.Překonávat své limity, mít trpělivost, pokoru učit se od ostatních, aby vás ostatní mohli učit. A to jsou všechno základní osobní vlastnosti v životě. Velmi mě to uspokojuje v osobní rovině, že jsem konečně našel toto místo, kde se mohu plně rozvíjet...".

"Možnost samouka je schůdná, záleží trochu na tom, jak na tom jste. Myslím, že pokud jste na sebe nároční, je to dobrý nástroj. Jde o to, že všichni lidé mají tendenci být pohodlní. Já sám jsem se například tloukl do hlavy. Když jsem začal malovat, uvědomil jsem si, že tudy cesta nevede. Vrátil jsem se a začal jsem znovu kreslit. Vracel jsem se mnohem víc, až jsem začal od začátku, protože jsem pochopil, že je to proces, který začíná z nějakého místa a nelze začít na půli cesty...".

"Určitě je to těžší, protože uděláte mnohem víc chyb a bude vám déle trvat, než určíte směr a cestu, a budete ztrácet čas a pravděpodobně se někam dostanete, ale později a unavenější. Program MAA je mnohem přímočařejší než cokoli jiného, co jsem v současné době našel...".

"Do jisté míry. Když najdete limit. Jako ten rozhovor s profesorem, který jsem vedl nedávno. Řekl mi: 'Vidím, že se dostáváš na nějakou hranici, a ty si řekneš, no, to je ono, a já udělám to, že tě budu tlačit dál, proti té hranici, abys ji překročil'. Myslím, že potřebujete někoho, kdo to udělá, vy to neuděláte. Když vás někdo učí, co je logické, jaká je cesta, tak víte, že to tam je...".

"Je to hodně peněz a samozřejmě ne každý si to může dovolit. A já se cítím docela privilegovaný, že si to mohu dovolit, takže si mohu udržet normální život, bez luxusu, ale normální. A není to drahé. Služba jako taková, nové zařízení, hodiny, které můžete mít za den s modelkou, pokud chodíte dopoledne a odpoledne..... To nikde jinde nenajdete. Najdete tam podobné věci, ale ne všechno na jednom místě, není to drahé, myslím, že je to velmi dobré..."

"Znám lidi, kteří mají také rádi umění, samozřejmě mé přátele, ale nemyslím si, že by to vyhovovalo všem. Záleží na tom, jak k umění přistupujete. Jsou lidé, kteří mají umění rádi jen jako způsob, jak upustit páru nebo se uvolnit. Jeden můj kamarád mi například říká: "Já opravdu rád maluju, protože se u toho hodně odreaguji." A já mu říkám: "Já se odreaguji. A já mu říkám: "A jak relaxuješ?" (směje se)... "ale je to otrava" (stále se směje) "téhle části nerozumím, zkontroluj to, udělej to znovu...".

"Doporučil bych ji někomu, kdo má jasno, že se tomu chce věnovat, být umělcem, malířem, sochařem... a lidem s výtvarným vzděláním, kteří mají rádi techniku...".

"Musím pracovat, abych si to mohl zaplatit, a kromě toho si beru spoustu času, odkud můžu, abych mohl přijet. A věnovat tomu všechen čas není snadné. Vzhledem k tomu, že mám osobní situaci, kdy nemám děti, je pro mě snazší tomu věnovat čas...".

"Na škole se mi líbí jedna věc, kterou jsem předtím nenašel. Má jasnou metodiku. Protože to, co jsem zatím našel, je trávení spousty času nad činností, u které nemáte pocit, že děláte pokroky. Můžete tam být roky a roky a nepostupujete. Setkal jsem se s lidmi, kteří strávili více než 20 let malováním fotografií a na konci neuměli dělat nic jiného. Nikam to nevede..."

"Líbí se mi komunikace s učitelem. Myslím, že se dobře přizpůsobují studentům. Nejen na jejich úrovni, ale i na tom, jak studenta oslovují. Z mé zkušenosti, když přijedou, jdou dobře s tím, co vám řeknou. Přijdu domů a v hlavě slyším učitele, jak mi opakuje technické aspekty. A myslím, že se to děje proto, že to dělají dobře. Protože jsou velmi flexibilní. Protože nepřistupují ke každému studentovi stejně. Což se mi děje celý život. A tady se jede vlastním tempem. Tady je práce a podpora..."

"Čas, který mu věnujete, je věnován dosažení cíle, o němž mají jasno.A pokud jste ho dosáhli a vedli si dobře, protože jsou velmi nároční, otevírá vám to dveře do další fáze. Pak vidíte, že se k něčemu posouváte..."

"Díky své náročné povaze jsem se vydal hledat některé znalosti, které mi chyběly, a věnoval jsem jim čas. Co se stalo? Že si člověk uvědomí, že když věnuje čas něčemu konkrétnímu, jsou věci, které ho baví víc než jiné, a mně tato disciplína chyběla a nechával jsem věci stranou. Bylo snazší kreslit obrázky při sledování televize, protože je to méně únavné, na jedné straně to má své výhody, ale na druhé straně i nevýhody...".

"Záleží na tom, co je pro vás drahé, je to skutečně drahé, ale pokud máte opravdu sen... jak drahé je jeho splnění? Jak drahé je jeho splnění? Jsou například lidé, kteří zaplatí spoustu peněz za dům, který jim nepřinese tolik uspokojení jako čas, který tady strávíte kreslením, malováním, sochařstvím, záleží na vašich preferencích, na tom, co vám dělá radost...".

"Na akademii, kde jsem byl, jsem s nimi mluvil o možnosti přivést do práce modely z reálného života. A oni mi řekli, že kdyby začali nosit modely k malování ze života, studenti by byli frustrovaní, nechtěli by pokračovat a chtěli by odejít...".